Nevýraznou střílečku zachraňuje známé univerzum a také řemeslně dobré zpracování.
Na Star Wars: Battlefront jsem se těšil už od prvního oznámení. Multiplayerové střílečky patří mezi mé nejoblíbenější žánry a příslib nové pecky od autorů Battlefield ze Star Wars světa zněl prostě skvěle. S plnou verzí hry jsem strávil několik hodin díky EA Access a níže si můžete přečíst, jaký byl výsledek.
Battlefront je čistě multiplayerová záležitost. Nabízí sice několik možností, jak si zahrát sám, ale jsou pouze do počtu, dostanu se k nim později. Pochvalu si DICE zaslouží už za úvodní menu. Je přehledné a místo obyčejných textových položek využívá dlaždice, které doplňuje obrázek. U herních módů si navíc hned můžete stručně přečíst, o co zde jde a hned vidíte, jestli jsou na mapách vozidla a/nebo hrdinové.
Nabídka různých módů ze začátku působí velmi dobře. Žádný Team Deathmatch, Domination či Capture the Flag. Tedy módy, které se opakují v každé hře. Zdání ale klame. TDM se skrývá pod názvem Blast, Domination je zase přejmenované na Supremacy a Cargo představuje CTF s drobnými změnami.
Tuším, že jsem se jako první pustil do obřího Walker Assault. Dobývání pozic rebelů za podpory obřích AT-AT či jejich obrana pomocí stíhaček Y-Wing je prostě něco, co vám jiná hra nenabídne. Četl jsem různé stížnosti na nemožnost AT-AT přímo ovládat. Podle mého je to skvělá volba ze strany DICE, protože všichni tušíme, jak by to jinak v praxi dopadlo. AT-AT by se buď nehýbalo vůbec, nebo stylem kamikaze.
Walker Assault rozhodně patří k tomu lepšímu, do čeho se v Battlefront pustit. Jenže se velmi rychle okouká, jednotlivé zápasy netrvají dlouho a mapy jsou zde pouze 4. Takže velmi brzo bojujete zase na místech, která máte ještě živě v paměti. Hodně se mi líbil Fighter Squadron. Zkrátka letecké bitvy. Na obou stranách jsou ještě počítačem řízené stíhačky a bitva tak vypadá mnohem masivněji. Ovládání stíhačky dostanete do rukou velmi snadno, s Battlefield 4 se to nedá porovnat. V Battlefront stačí pár minut a nemáte problém se plnohodnotně zapojit do boje. Občas se objeví transport, jehož zničení přinese další body.
Největší problém mám se samotným ovládáním a střelbou. Působí úplně jinak, než bych od podobné hry čekal. Nejvíce mi hra připomíná Plants vs. Zombies: Garden Warfare. Je hodně cítit, že míří na co nejširší skupinu hráčů. Hrát můžete kromě pohledu první osoby také v pohledu třetí osoby. Druhý jmenovaný působí, jako by hra byla tvořena na míru jemu a používal jsem ho většinu času. Navíc máte drobnou výhodu v možnosti omezeně vidět za roh. Červené laserové střely svištící po bojišti sice působí úchvatně, ale samotný pocit ze střelby laserem mi nepřišel moc zajímavý.
K dispozici je sice třeba obdoba odstřelovačky, ale většina zbraní působí velmi podobně a liší se maximálně dobou, za kterou se přehřejí. Granáty zde fungují jako jakýsi doplňující se „power-up“. Nevím, jestli se jedná o šťastnou volbu, na můj vkus jich po bojišti létalo až příliš. Hra by si možná zasloužila také více pohybových možností, kromě standardu si můžete vzít maximálně omezený jetpack. Nebo jsem moc rozmazlený z Titanfall a nového Halo 5.
Battlefront nakonec nabízí pouhé 4 planety a o něco více map, které jsou na ně zasazeny. Z filmů lokace poznáte hned, ale celkem rychle se okoukají. Model Millennium Falcon se asi tvůrcům líbil tak moc, že ho dali pro jistotu skoro do každé mapy. Mezi planetami vyčnívá Endor. Ve hře je zpracovaný naprosto fantasticky. Dokonce občas narazíte i na ewoka. Navíc se některé mapy odehrávají na nočním Endoru či za deště. Hoth už tak zajímavý není a vulkanický Sullust mě také moc nezaujal. Stačí prvních několik hodin a prostředí se mi dost okoukalo.
Možná víte, že hra obsahuje známé hrdiny z filmové ságy. Tři pro každou frakci. Kolem nich se dokonce točí módy Hero Hunt a také Heroes vs. Villains. V prvním jmenovaném jeden hráč dostane roli hrdiny a musí likvidovat zbývajících 7 v rolích obyčejných vojáků. Kdo hrdinu zabije, stává se dalším. Vyhrajete, pokud máte za hrdinu na kontě nejvíce zabití.
Heroes vs. Villains proti sobě staví 5členné týmy, které oba začínají s trojicí hrdinů. Úkolem je zlikvidovat všechny nepřátelské hrdiny. Tento mód krásně demonstruje další slabinu hry. Souboje hrdinů působí velmi nedodělaně, zvlášť když se potká Luke Skywalker a Darth Vader. Hned poznáte, že DICE hru s boji na blízko ještě nedělali. EA má pod palcem hromadu studií, mohli třeba nějaké zaúkolovat, až DICE pomůže s boji zblízka…
Kromě tradičního multiplayeru se ve hře nachází sekce Missions. Jednak si můžete zahrát několik tréninkových. Jsou docela zábavné, naučí vás létat či můžete pronásledovat rebely na Endoru pomocí rychlé Speeder bike (můžete znát z filmů). Další režim je Battles. Hrát lze sólo proti počítači, nebo pozvat kamaráda do nepřátelského týmu. Vedle klasiky je k dispozici verze s hrdiny, kde si můžete vybrat. Není to špatné, pochybuji ale, že si někdo zahraje víc než 3x.
Poslední je režim Survival, který DICE odhalilo velmi dávno. Zkrátka musíte odolávat vlnám imperiálních vojáků. Kromě stormtrooperů se ukáže AT-ST či shadowtroopeři. Bohužel pokud nechcete hrát sami, musíte mít on-line kamaráda, hra vám jinak spoluhráče nesežene. Na konzolích je možné hrát také v režimu rozdělené obrazovky. To může být příjemné zpestření, v případě, že máte s kým hrát.
Celkově Battlefront působí jako průměrná střílečka, která může brzo omrzet. Nebýt Star Wars kulis, hra by zřejmě nikoho nezajímala a také nenabídla jediný důvod, proč ji dát přednost před Battlefield 4, Titanfall, některým z posledních Call of Duty či Halo 5. Všechny jmenované toho nabízejí více a přinášejí podstatně větší hloubku.
Situace se možná zlepší s DLC. Už teď jsou v plánu 4 balíčky. Přinést mají nové hrdiny, herní mapy či módy. Season pass si můžete koupit dopředu v rámci „Ultimate Edition“. Digitálně stojí pro Xbox One krásných 3 399 Kč. Ceny pro ostatní platformy jsou prakticky stejné. Minimálně s nákupem Season pass bych radši počkal, aby vzhledem k hloubce hry, vůbec někdo hrál on-line, až první DLC vyjde.
